Cesta vlakem proběhla bez problémů v klidu. V Kievě jsme se metrem bez problémů
dopravili na hostel. Zde jsme byli mile uvítáni. Náš pokoj již byl volný a tak
jsme se ubytovali a vyrazili do města. První kroky nás vedly na Chresčatik
(jen kousek ulicí dolů a byli jsme na něm).
Co nás mile zarazilo bylo to, že po silnici se procházeli turisti. Ano, velká část
této hlavní třídy (osmiproudové silnice) je o víkendech větší část dne pro automobily
uzavřena a slouží turistům. Šli jsme na Náměstí nezávislosti a odtud k
chrámu sv. Michala (Михайловский сабор). Zde jsme si nejdříve prohlédli výstavu, kde mimo jiné bylo i ukázáno,
jak chrám vypadal po působení sovětské vlády před rekonstrukcí ukrajinskou vládou.
Klobouk dolů jak se jim povedlo ty ruiny zrestaurovat. Po obhlídce nádvoří jsme
se vydali naproti k chrámu sv. Sofie. Zde se nám vstupné zdálo dost vysoké, tak
jsme prohlídku interiérů a nádvoří vynechali (jak jsme zjistili později, při
další cestě si tuto prohlídku asi ujít nedáme). Odtud jsme se vydali ke kostelu sv. Andree
(Андреевская церковь) a odtud Andrejevským spuskem (ulička umělců) postupně ke Dněpru. Poté jsme šli po
nábřeží a odtud kolem oblouku družby národů zpět na Chresčatik a na hostel.
Večer jsme šli ochutnat atmosféru večerního víkendového Chresčatiku. Opravdu to stálo za to,
na každém kousku nějaký umělec (hudebník) předváděl své umění a ti lepší až tak
nelpěli na penězích do klobouku, ale oboustraně příjemnější bylo, že si od nich
mohl turista koupit jejich CD.
Když však v 10 hodin večer byla silnice uvolněna pro auta, nálada rychle opadávala.
Říkali jsme si, že možná by bylo příjemnější, kdyby se uzávěra večer prodloužila
tak do jedné v noci. Klidně by mohla ve dne začínat později. Určitě se však i večer podařil.
Nejsem ani spisovatel ani cestovatel, mnohé mé názory mohou být silně subjektivní.
Doufám však, že mé poznámky z cest mohou být užitečné pro obdobné turisty,
kteří dávají z různých důvodů přednost individuální turistice.
O navštívených místech pak najdete mnoho dalších informací na internetu z jiných zdrojů.
Osobně dávám přednost hostelům z důvodu, že nepožaduji extrémní pohodlí
(pod stanem na festivalech těžko bude větší) a dávám přednost neformálnějšímu přístupu,
častější individuální dostupnosti wifi internetu, kuchyňce a dalším přednostem hostelů.