Po příletu do Narity nás čeká ″imigrační procedura″. V ″imigračním dotazníku″ nemáme vyplněno místo pobytu (v letadle jsem jej nevyplňoval a chtěl jsem jej vyplnit při pohovoru s imigračním úředníkem), od předběžné kontroly dotazníků jsme vráceni, že máme místo pobytu doplnit (mnoho jiných je vraceno, že nemají vyplněnu zadní stranu dotazníku). Tak jsem rezignoval a vypisuji první místo pobytu. Nyní postupujeme dále a v podstatě bez problémů procházíme ″imigrační″ kontrolou (samozřejmě, že součástí je sejmutí otisků prstů a pohled do kamerky). Následuje celní kontrola. Zde úředníka zajímá délka a místo pobytu, tak mu postupně vyjmenovávám cíle a hostely, kde budeme ubytováni. Ten to přijímá s potěšeným úsměvem a pouští nás do Japonska.
První náš cíl na letišti je výměna ″JR passu″. Po pár dotazech nacházíme v přízemí odpovídající kancelář a provádíme výměnu vouchru za vlastní ″JR pass″ (s platností ″od zítřka″). A děláme dobře, neboť kancelář je otevřena od 10:30 do 20 hod, takže by to znamenalo zítřejší odjezd odsunout na pozdější dobu. Následně ještě sháním informace ohledně ″speciální″ 2-denní turistické jízdenky na Tokyjské metro. Ptám se na informacích a mám štěstí - prodávají je hned vedle. Zde zjišťuji, že je opravdu možné jej zakoupit v předstihu (Tokyo máme naplánováno až na závěr cesty) a tak to provádím.
Nyní zbývá se dopravit do hostelu. To se ukazuje bohužel jako dosud ″největší″ problém. Sice bez problému nacházíme odpovídající autobusovou zastávku, bohužel většina autobusů i jízdních řádů je pouze v Japonštině (jízdní řád našeho autobusu má alespoň místo cílové stanice v latince). V době kolem odjezdu našeho autobusu se ptáme řidičů, zda jedou do naší stanice, bohužel buď s odpovědí, že tam nejedou nebo s neporozuměním odcházíme vždy s nepořízenou. Následuje hledání telefonu a požádání v hostelu o ″pickup service″. Zde se bez problémů domlouváme a čekáme na smluveném místě (no trochu nám dalo problém pochopit, kde, že to máme čekat). No pokud by se to někoho týkalo - ″pickup place″ je poblíž stanoviště 35 před letištěm - k východu je nejlépe použít východ č.3.
Po cestě nám majitel hostelu ještě nabízí možnost se cestou stavit v obchodě k nákupu potravin (ten je od vlastního hostelu přece jen o něco dál než by kamenem dohodil). Po přijezdu k hostelu je nám ještě ukázáno, kde je nejbližší obchod a že si můžeme na cestu k obchodu půjčit kolo. Na hostelu jsme mile přivítáni, je nám vše ukázáno.
Nejsem ani spisovatel ani cestovatel, mnohé mé názory mohou být silně subjektivní.
Doufám však, že mé poznámky z cest mohou být užitečné pro obdobné turisty,
kteří dávají z různých důvodů přednost individuální turistice.
O navštívených místech pak najdete mnoho dalších informací na internetu z jiných zdrojů.
Osobně dávám přednost hostelům z důvodu, že nepožaduji extrémní pohodlí
(pod stanem na festivalech těžko bude větší) a dávám přednost neformálnějšímu přístupu,
častější individuální dostupnosti wifi internetu, kuchyňce a dalším přednostem hostelů.