Na ráno jsme si nastavili netbook jako budík, takže se vstáváním nebyl problém. Nasnídali jsme se a zašli za p.Sládkem ohledně odvozu. V autě jsme si vzpoměli, že jsme v ledničce zapoměli Coca Colu a nachlazené vody. Konečně něco někde zapomenuto, snad jsme si to tímto odbyli a nečeká nás nikde nic horšího (p.Sládek nám sice nabídl, že se pro ně můžeme vrátit, nemělo to však smysl. Upřímě řečeno by asi projel víc benzínu než jakou má zapomenutá Coca Cola hodnotu). Na nádraží jsme v obchodě ″am/pm″
doplnili tekutiny a v kanceláři JR provedli rezervaci do SHIN-OSAKA (s přestupem v Kokuře). Ve vlaku jsem si trochu oprášil ruštinu, když pár sedadel za náma seděli rusi a neměli ve povinně místenkovém voze místenku. Tak jsem pomohl průvodčímu a vysvětlil jsem jim, kde je problém a že stačí přejít do vozu bez místenek (ve vlaku byly 3 vozy místenkové a 4 bez místenek).
Po cestě jsme měli tranzit v USA. :-) Co jsme viděli z okna vlaku,..... byly tam jen malé domky. Asi bychom mohli vystoupit i bez elektronické registrace, dali jsme však přednost jízdě do naší cílové stanice přímo.
V Osace nám dalo určitou dobu, než jsme se přesně zorientovali ve vlacích - jednou jsme mojí zásluhou si i jednu stanici zajeli a vraceli se. Hotel byl poblíž vlakové stanice a našli jsme jej bez problémů. Místnost sice je malinká, bez problémů se do ní vlezeme a nejsme tu kvůli pobytu na hotelu.
Po ubytování na hotelu jsme vyrazili nejdříve na zastávku vlaku ″Sakurajima″. Zde, kromě setkání se zdejšími silničními mosty, přívozem a dalšími drobnostmi (zadní vchod do Universal Pictures Japan) nebylo až tak nic zajímavého (ještě jsem zde využil jeden z obchodů 7holdings... k výběru hotovosti). To nás vedlo k tomu, že jsme se vrátili o zastávku zpět k vstupu do zábavního parku ″Universal Pictures Japan″. Před vlastním vstupem bylo ″městečko″ Universal City - různé obchůdky, restaurace, kavárničky... Vstup do vlastního zábavního parku byl cca 6500 jenů celodenní a 4500 jenů odpolední. Vzhledem k tomu, že jsme spíš očekávali možnost prohlídky ateliérů a ne zábavní park, nechali jsme si tuto atrakci ujít a vydali jsme se více do centra poblíž zastávky Osaka. Nejdříve jsme se šli podívat k ″Shin-Umeda City″ a odtud jsme jen tak bloudili uličkami poblíž, směrem k vlastní vlakové zastávce. Všude na nás útočilo jídlo a jeho vůně. Nakonec jsme si i my našli tu správnou restauraci a navečeřeli se.
Na hotel se vracíme něco po 10.hod. Bohužel se mi zde nedaří přihlásit k Internetu. Ano, je asi problém někde mezi klávesnicí a židlí, ale prostě autentifikace sítě routeru je jiná než obvykle (po přihlášení do sítě PC obdrží IP adresu, není však určená brána ani DNS, po ruční konfiguraci dle jiného PC - ale jinou IP - stejně internet nepracuje). Pro základní spojení se světem (a např. hledání v jízdních řádech) nakonec využívám externí WiFi anténu a připojení k nějaké nezabezpečené WiFi. Než jsem provedl všechny pokusy s připojením, je již po jedné hodině v noci.
Nejsem ani spisovatel ani cestovatel, mnohé mé názory mohou být silně subjektivní.
Doufám však, že mé poznámky z cest mohou být užitečné pro obdobné turisty,
kteří dávají z různých důvodů přednost individuální turistice.
O navštívených místech pak najdete mnoho dalších informací na internetu z jiných zdrojů.
Osobně dávám přednost hostelům z důvodu, že nepožaduji extrémní pohodlí
(pod stanem na festivalech těžko bude větší) a dávám přednost neformálnějšímu přístupu,
častější individuální dostupnosti wifi internetu, kuchyňce a dalším přednostem hostelů.